napoviedati, -aju, -á ipf. (pf. napověděti); k poviedati
co [skrytého] komu vypovídat, vyjevovat, zjevovat: svatý Pavel těmito slovy…to nám napowijedaa, ež pán jsa všeho náš spasitel…byl v svém dětinství jako i jiné dietě ŠtítSvátA 76a. – Srov. napověděti 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
napoviedati, -aju, -áš, impftiv., zu verstehen geben: to nám napowijedaa Štít. ř. 76a. — Devietník napowiedagy tuto neděli EvZimn. 7, nazývají, neumělý překlad.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².