natrhnúti sě, -nu, -ne pf.; k *natrhnúti
med. namoci se, strhat se, utrpět přílišným vypětím sil; „natrhnúti sě s ženami“ schvátit se, vyčerpat se pohlavním stykem s ženami: jest li kámen v měchýři, tehdy jest piesek bielý…; v čas sě stává od přielišné horkosti…anebo zda se jest s ženami natrhl anebo s jinú věcí v ledviech LékFrantA 30a; mast červená jest dobrá, když se kto natrhne neb nalomí anebo vnitř oteče LékFrantA 114b; a ktož se natrhne aneb kohož bolí chřebtová kost, ješto se natrhne LékKřišť 118b; ktož se namuož nebo natrhne, a že od toho schne a choditi nemuož LékChir 322b
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
natrhnúti sě, -hnu sě, -hneš sě, pftiv., polámati se v kříži, sich im Kreuze weh tun: ktož sě namuož nebo natrhne, a že od toho choditi nemuož Chir. 322b; kto ſe natrhl ApatFr. 188a; natrhl ſe jest ženami t. 58a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².