nečastý adj.; k častý
nečastý, řídký, málo častý, málokdy se vyskytující: jedva možešta sebú hýbati neb choditi [Tristram a Izalda] pro to ne czaſte vídanie TristB 65a; protož čast i neczaſte přijímanie té svátosti móžť dobře býti ŠtítMuz 157a; žádná hodnějši vidína nebyla nad Mahdalenu…též pro krve vyvýšení a neczaſtu ušlechtilost SilvKron 104a raramque nobilitater vzácnou; ach nečasté vídanie Pís FljšPřísl 1,1222
Za lat. rarus stč. též řiedký
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nečastý adj. nečastý, řídký, málokdy se vyskytující
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.