nebytedlivý adj.; k býti
neobyvatelný, nevhodný k obývání: Areba hladká nebo polná nebo opuštěná nebo nebitedliua VýklHebrL 181b (~K) inhabitabilis. – Srov. nebytedlný 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nebytedlivý adj. = neobyvatelný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.