|
|
|
nebytedlný adj., s prep. též ne v bytedlnéj; k bytedlný 1. [o místě] neobyvatelný, nevhodný k obývání: ale přěbývati bude v sušě na púšči, v zemi suchéj a newbitedlnei EvOl 114b (Jr 17,6: var. v. nebydlitedlný) in terra… inhabitabili; abych snad nepoložil tebe [Bůh Jeruzalém] pusta, zemi nebytedlnuu BiblDrážď Jr 6,8 (var. v. nebydlitedlný) inhabitabilem; neb Memfis v pustinu bude a ostaveno bude nebytedlno Pror Jr 46,19 (wnebytedlne BiblLit, nebydlitedlno ~Drážď, ~Ol, nepřebyvatedlné ~Pad, nebudu v něm bydliti ~Praž) inhabitabilis; jako pak klášterové někteří sú bez střech, někteří v polovici zkažení…, jiní pak hned nebytedlnii BechNeub 111b. ‒ Srov. nebydlejúcí, nebydlitedlný, nebydlujúcí, nebytedlivý 2. [o činu] neužitečný, bez trvalejší hodnoty, nicotný: a prázdna jest jich naděje a úsilé jich bez užitka a skutkové jich nebytedlni sú BiblLit Sap 3,11 (~Pad, všecko dielo neužitečné ~Ol, neužiteční jsú skutkové jich a nebytedlnij ~Praž) inutilia. Ad 2: za lat. inutilis stč. též nepotřěbný Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nebytelný, nebytedlný, adj. — Nebydlitelný, unwohnbar: Memfis ostaveno bude nebytedlno inhabitabilis Pror. Jer. 46, 19; v zemi newbitedlnei inhabitabili EvOl. 114b, Jerem. 17, 6 (předložka opakována, při negaci tmese), nebitedlnei Koř. t. — Marný, eitel: skutkové jich jsú nebytedlni inutilia Kladr. Sap. 3, 11. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nebytedlný (čtyřslab.) adj. neobyvatelný, nevhodný k obývání; neužitečný, nicotný, bez trvalejší hodnoty Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
|