nehtovný adj.; k nehet
♦ nehtovný příbuzný jur. vzdálený příbuzný s omezeným dědickým právem: sedmé děti stojie na nehti toho prostřednieho prstu, a to slovú nehtownij příbuzní PrávŠvábC 3b (nehtoví ~E) nagelmage. – Srov. nehtopřietel
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
