nelehcě adv.; k lehcě, nelehký
ne lehce, nikoli s lehkostí: když jistě a věrně všěcka pokušenie diábelská nelechcě sobě váží [v. níže], točíš že jich nelechczie trpí, ale chutě a mužně sě jim brání JeronM 11b non facile; svatý Jan mluvě o přemožení Antikrista, nelehcze o tom mluví, ale s příčinú ChelčKap 235a nemluví o tom zběžně ♦ nelehcě vážiti (sobě) co/čeho nebrat na lehkou váhu něco: všěcka pokušenie diábelská nelechczie sobě váží JeronM 11b (~O, ~P) non facile; a každý také řád z těchto tří, o nichž řeč máme, má nelehcze vážiti druhú dvú, neb jsta jemu užitečna ŠtítKlem 66a; Nelehcze tehdy má toto vyvedenie hluchého z zástupu váženo býti ChelčPost 215b; znamenajíce a nelehce sobě vážiece nebezpečnost časuov nynějších ArchČ 5,406 (1482)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nelehký, adj., těžký, nesnadný, schwer: nelechke břémě Kat. 20; tak nelehkych kázaní Dět. Jez. 3b; kak tam dojěti nelehko AlxV. 2172. — Adv. -cě nelehcě: nelehcze tu čtenie die ChelčPost. 26a, ne bezvýznamně.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nelehcě adv. = ne bezvýznamně
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.