neostalý adj.; k ostalý
[o pozemském životě] nestálý, netrvalý, pomíjející, pomíjivý: aby…radějši skrze ohlášenie byl postaven [zákon boží] na sviecen, tak aby všichni, kteříž chodie v domu tohoto světa neoſtalem, vidúce světlo zákona božieho, k domu věčnému královstvie božieho mohli přijíti KorTrak tib (v obraze). – Srov. nesstálý 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
neostalý adj. nestálý, netrvalý, pomíjející, pomíjivý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.