|
|
|
nepočstivý adj.; k počstivý 1. [o člověku a jeho chování] nepoctivý, jsoucí v rozporu se ctí, nečestný, hanebný: Nepoczſtywy král nepoczſtywe rytieřstvo jmá PasMuzA 373 incompositus…incompositos; takový obyčej u přézni má býti zachován, abychom nepocztiweho nic neprosili anebo prošeni jsúc též nečinili GuallCtnostK 184; když jest [pán] sám zlý aneb nepočestný aneb zúfalý, rád při sobě na svém dvoře mievá takéž lidi, jakož jest sám, nepocztiwe a hanebné TkadlA 40a; Nepocztiwe a přieliš lakomé jest prositi za ty věci, kteréž ještě nejsú MajCarA 24 inhonestum ambitiosumque; nenie hanba starému, má li šediny, ale jest li mravóv nepoċtiwych, toť velikú nečest přivodí jemu BurleyMudrC 189a; jiných mnoho kusóv neřádných, nepoctivých, nehodných a nekřesťanských proti vieře, proti řádu křesťanskému List VýbAkad 2/1,464 (1424); takéž i služebníky a čeledi držie při sobě najodpornější obcování a poctivosti křesťanské, najvyzšie poběhlosti lotrovské, nepoctiwe, nestydaté, pýchy a ukrutenstvie plné ChelčSíť 39b; kteříž zakletý jest za smrt…neb o mord…nebo kterýž kolvěk kus nepotcztiwy Žilin 141a 2. [o jevech ve vztahu k člověku] nectný, nejsoucí ke cti, snižující čest, ponižující; [o výrocích] hanlivý, potupný: mnoho ot nich [od protivníků Ježíš] proti sobě nepocztywych řečí slyšal KristA 54a; Noe nepoctivě posmieván byl od vlastnieho syna, však ještě nepocztiwieſſie bylo Kristovo posmievanie ZrcSpasK 45; tolik nepocztiwych řečí…mluviti TrojK 113b inhonesta; aby…sami se osobně do toho vězenie a do muk nepocztiwych postavili MajCarA 37 ad…tormenta nefaria hanebných, zneucťujících; [verba] scurilia nepocztywe non sunt ociosa, sed criminosa HusBetl1,30; z nepoctivého narčenie vyjíti ArchČ 3,226 (1421); žalujiť vám, kterak mi jest psán list nepoctivý pod pečetí vaší měsckú od purgmistra a rady ListářRožmb 2,276 (1443); jáť bych tobě…nerad přál zlého aneb nepoctivého ListářRožmb 3,340 (1448; zpodst.); aby pán Ježíš dal tak veliký dar nám svého těla v tak nepoctiwych případcích, ješto nejsú chléb ani které stvořenie ChelčKap 271a; takť kněžím a mnichóm neslušné a nepoctiwe jest zboží jako žena BechNeub 186b; a kteříž údové sú nepocztiwieyſſi, ti větší poctivost mají BiblPraž 1 C 12,23 (var. v. nepočestný 2) inhonesta; téhož pána Jiřího krále českého nepoctivými a velmi hanebnými [řečmi] i psaním nevinně haněl jest ArchČ 3,352 (1464); ║ irreverens nepocztiwy SlovOstřS 86 neprojevující úctu; jazyk nepotcztiwy slušie Vašie Jasnosti mezi dvořany pokrotiti ŽídSpráv 25 utrhačný; račte věděti, že králóm a kniežatóm velikým hra každá jest nepocztiwa a neužitečná ŽídSpráv 57 neslouží ke cti 3. nepočestný, nemravný, zvl. necudný: nemnoho přistupuje k vaší slávě dceru královu…mieti v nepocztiwem tovařiství TrojK 94a (nepočestném ~A, ~O, nebezpečném ~L) inhonesto contractare consortio; malují [dnešní lidé] bláznivých panen frejovánie a naháčóv nepoctivych HusVýklB 37b; kterak kněžie a preláti církve římské chodie v uoděvu nepocztiwem a neslušném AktaKost 95a in inhonesto habitu; písně nepocztiwe, smíchové…, a to vše z té stkvostnosti pocházelo RokPostK 238a; kterýž [mistr] by sobě ženu nepoctivou a nezachovalou choval anebo ji pojal ArchČ 14,484 (1488) Srov. nepočestný, nečstný Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
nepočstivý, adj.; pol. niepoczciwy nešlechetný. — Nectný, nešlechetný, unehrbar: nepoczſtywy kral nepoczſtywe rytieřstvo jmá Pass. 373. — Neuctivý, unehrsam: mnoho ot nich proti sobě nepocztywych řečí slyšal Krist. 54a. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970². 
nepočstivý adj. nepoctivý; nectný, nešlechetný; neuctivý; nepočestný, nemravný Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
nepočstivý adj. = nepoctivý; neuctivý; nectný, nešlechetný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|