nerozdvojený adj.; k rozdvojený
nerozdvojený, nerozdělený na dvé: boha milovati se všeho srdce, to jest celým, nerozdwogenym srdcem, ne tak, by i jej, i svět bylo milovati ŠtítKlem 22b (~Sáz). – Srov. nerozdělený 1
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nerozdvojený, adj., ungeteilt; boha milovati ze všeho srdce to jest celým, nerozdvojeným srdcem, ne tak, by i jej i svět bylo milovati ŠtítE. 36.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².