nesličenstvie, -ie, nesličenstvo, -a n.; k sličenstvie
nešlechetnost, hanebnost: vida hlúpých lidí svyky, ctné mravy, marnosti také, Neſliczenſtuie nejednaké KatoM 1b (neslušenstvie ~N, nešlechetenstvie ~Vít); němí buďte rtové lstiví, jenž mluvie proti pravému zlost u pýšě a v neſliczenſtwu ŽaltKap 30,19 (var. v. nepodobenstvie 3) in abusione. – Srov. nepodobenstvie 3, nesličnost 2
Za lat. abusio stč. též mrzkost, neslušnost
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nesličenstvie, -ie, neutr., nešlechetnost, Greuel: (Kato) vida hlúpých lidi svyky, činy, nravy, marnost také, neſliczenftuie nejednaké Vít. 58a var.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
nesličenstvie, -ie, nesličenstvo n. nešlechetnost, hanebnost
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
nesličenstvie n. = nešlechetnost
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.