neusědlý adj.; k usědlý
[o obyvatelích] neusedlý na vlastní nemovitosti: když sme zvěděli, že jest Duchek veliký cti, viery i hrdla odsúzen v Nimburce,…i také zvěděvše, že jest neusedlý, nedali sme jeho do obce bráti ArchČ 4,348 (1409); dvory, s rolí oranú i neoranú, s lidmi usedlými i neusedlými ArchČ 16,116 (1449); žádný neusedlý aby piva nevařil na šenk ani na prodánie ArchČ 14,468 (1456; zpodst.); ktožkolivěk kteréhokoli zemenína v zemi usedlého požene, nejsa usedlý v zemi, tehdy neusedli má jemu dvěma zemenínoma (zemenima ed.) usedlýma uručiti PrávOpav 1,116 (1476); aby sladovníci neusedlí, kteříž slovú nájemníci a mají sladovny nájemné, súsedóm slady dělali z jich peněz ListářPlz 2,355 (1495). – Srov. neosědlý 1