nevidějúcí adj.; k viděti
neviditelný, nemohoucí být viděn: královi všěch světóv nesmrtedlnému, newidiegiciemu, samému bohu čest i chvála BiblDrážď 1 T 1,17 (var. v. nevidětedlný) regi…invisibili; ║ Newidyegicieho jeho [Boha] jakžto Žid čakal [Mojžíš] BiblDrážď Hb 11,27 (var. v. nevidomý 4) invisibilem (zpodst.) Neviditelného; a nenie ižádné stvořenie newidiegicie přěd obličějem jeho [božím] BiblDrážď Hb 4,13 (var. v. nevidomý 2) invisibilis skryto. Jen v BiblDrážď. – Srov. nevídaný 4
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
nevidědlný (čtyřslab.), nevidělný, nevidlný (trojslab.), nevidějúcí, nevidětedlný, neviditedlný (pětislab.) adj. neviditelný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.