nigromancie, nigromancí, -ie f., též nikromancí; k střlat. nigromantia
černokněžnictví, černá magie, vyvolávání duchů, čarodějnictví: jedna paní dala jednomu, ješto se umělým pravil v čarodějstvě a v kúzle podlé toho učenie, ješto slóve nigromancie, tomu řku dala zlatých několik, aby jí pomohl k někaké milosti ŠtítOpat 100b; a ti tantéři, ač by i v kázni chodili, praviec sě umělými v nigromancij, nepožívali by jich a nekláznili ŠtítMuz 120a (nygromanczy ~Jez, nykromanczi ~Sáz); také byl on [Karel IV.] dobře učený ve mnohých kunštiech a uměl dobře Nigromancij LetKřižA 8
V nezčeštěné podobě srov. coť slóve nigromancia, jenž při hlúpých lidech černé knihy slovú TkadlB 108a. – Za střlat. nigromantia stč. též črnokniha, mrtvočár. Srov. B. Ryba, Nigromancie, černá kniha a černokněžník, VČA 52, 1943, 81–95