1. nocovat, být přes noc; mimo préz. též přenocovat: noczowali sú [muži] u Modin BiblOl 1 Mach 16,4 (~MuzSZ, ~Lit, spali sú ~Pad, odpočinuli sú ~Praž) dormierunt; tu on jima [sv. Makarius jinochům] vecě, že chce s nima nocowati OtcB 95a quiescere; přijaly dva jinochy pútníky, aby v domu jich noczowali GuallCtnostM 33b pietatis causa hospitio receperunt (volný překlad); pod břehem jednéj vysokéj skály noczowaty Frant 83b; tento den bude noczowati [císař] v tom městě v jedné hospodě, v kteréž všichni mocní noczugi GestaB 127b (~U) manebit…hospitantur; dosta se jemu [mládenci] u jednoho kněze noczouati BřezSnářM 19b; jakož jsem nocoval ve Svratce Půh 2,481 (1415); ti jízdní tu jsú nenocovali ani koní rozsedlávali Půh 3,384 (1448); u vody se na poli položili [táborští], nocovati tu míníce BřezKron 370 pernoctare intendunt; tu noc tu nocovali NaučBrn 141; tu jsme nocovali mnohokrát ArchČ 37,1850 (1456).

– Srov. noclehovati

2. ponocovat, bdít v noci: vyjide [Ježíš] na horu…i noczowaſſe tu u modlitbě božiej BiblDrážď L 6,12 (nocziewaſſe ~Ol, bieše nocugie ~Koř, přenocováše ~Lit, bieše ponocuje ~Pad, bieše přes noc ~Praž) erat pernoctans