nosicí adj., ojed. nosičí; k nositi
[o předmětu určeném k stání na zemi] uzpůsobený k nošení n. přenášení, přenosný: padl jest Eliodorus na zemi, a tu sú jeho…pochopili a vsadivše na noſicy stolici i vyvrhli BiblDrážď 2 Mach 3,27 (~Lit, ~Pad na noſyczzi stolici ~Ol, na kteréž nosie ~Praž) in sella gestatoria; naleze [Jábel], točíš vymysli, noſiczie stany pastušie, aby mohli měniti pastvy ComestC 13b portatilia; přěd ustavením oltářě noſiczieho ComestC 67b portatilis; mnohem větší [oltář] nežli onen noſici, na púšči učiněný ComestC 173 portatile. – Srov. nosiecí 2, nosidlný, nosijúcí