1. (čeho, ot čeho [nečistoty]) očistit se od něčeho, zbavit se nějaké nečistoty: oczzyſtmy sě ode vší poškvrny těla i dušě EvOl 164b (2 C 7,1: pod. BiblLit, ~Pad, oczyſtme sě všeho ~Drážď, ~Ol, očisťujme se ~Praž) mundemus nos; když se miesto utvrdí a oczyſti od přižženiny neb strupu LékSalM 346 cum…fuerit…mundificatus; neb tma neosvěcuje, ani se kto oċiſti od nečistého AktaBratr 1,51b (v obraze); ║ aby svú krev vytoče z svého srdce, i dal někomu malomocnému, aby se jí wocziſtil RokMakMuz 164b zbavil se malomocenství

2. relig. očistit se (rituálně), příslušným obřadem se zbavit rituální poskvrny: zavrzte bohy cizie…a ocziſte se BiblCard Gn 35,2 (~Pad, ~Praž) mundamini; řekl sem jáhnóm, aby sě occzyſtili BiblOl Neh 13,22 (tak i ost.) ut mundarentur; ten [cizí posel] musí skrze oheň projíti a tak sě oczziſtiti, aby na něm ničehož prázdného nezuostalo CestMandA 209a

3. (čeho [hříchů, viny ap.]) očistit se (mravně od něčeho), odstraněním něčeho špatného nabýt bezúhonnosti: skrzě milosrdie a vieru oczyſtie sě hřiešní BiblDrážď Pr 15,27 (očistijí sě hřiechové ~Ol, se čistie hřiechové ~Lit, ~Praž) purgantur peccata; ktožť rád božieho slova poslúchá,…viece sě ocziſtij nežli ten, ješto nic netieže ani poslúchá OtcB 91a mundatur; mnoho…poškvrn z obecných hřiechóv, jichž sě bude třeba dále oczyſtyty ŠtítSvátA 193a; ktož…svých hřiechóv sě neocziſti ŠtítBrigP 68a non emendat peccata; poškvrnění měli by se prvé ocziſtiti a statečně pokánie činiti BechMuz 103b; ║ spadne na tě strastné hubenstvie, jehožto sě nebudeš moci oczziſtiti BiblOl Is 47,11 (jehožto nebudeš moci očistiti BiblLit, kteréž nebudeš moci uléčiti ~Pad, ~Praž) expiare z něhož se nebudeš moci vyprostit

4. (čeho, z čeho, v čem [nařčení, obvinění ap.] komu čím) očistit se, ospravedlnit se (z něčeho), prokázat svou nevinu (vzhledem k nějakému obvinění): tehdy on [zákoník] chtě se ocziſtiti sám EvSeit 146a (L 10,29: ~Víd, BiblOl, sě čistiti EvPraž, práva učiniti sě ~Ol, sě práv ukázati BiblDrážď, zpraviti sě EvBeneš, BiblLit, ospravedliviti sě ~Pad, sě spravedliv učiniti EvKlem,pod. BiblPraž) iustificare seipsum; biskup musi k Mohutskému jeti a se té viny ocziſtiti DalP 64,60 (příd. 32; sě…vyčistiti ~Cr) sich des entschuldigen; aby se toho narčenie oczziſſtil GuallCtnostK 188; žádaje se očistiti [z věrolomnosti] BřezKron 515 purgare se — jur.: aby žádný, když třie konšelé přísežní při tom budú, že by kto psancem byl, proti nim se vyvésti a ocziſtiti nemohl MajCarA 77 sese…expurgare; sám [obžalovaný] přísahú muož se očistiti CJM 2,73 (15. stol.); ať…též se na kříži dvěma prsty očistí v tom, v čem jej Matěj viní NaučBrn 131 (1464); kterak sě má psaný a vypověděný člověk ocziſtiti PrávŠvábA 126a uz der ahte kumen; po své cti stoje [pan Jiřík], na tom byl a jest hotov z toho [nařčení] se vyvésti a vočistiti témuž Arnoštovi i každému před hajtmanem a pány českými ArchČ 18,89 (1498); v. též na kříži (s. v. kříž)