očistný, očistní adj.; k očistiti, očista
1. [o vodě] očistný, působící očistu, očišťující: očistíš je [chrámové sluhy] podlé tohoto řádu: pokropeni budú vodú ocziſtnu BiblCard Nu 8,7 (oczyſtny ~Ol, očištěnú ~Lit, očištěnie ~Pad, ~Praž) lustrationis
2. [o přísaze svědků] očistný, ospravedlňující, prokazující nevinu (obžalovaného): po přísahách ocziſtnych dva DubB 217a (v nadpise)
Srov. očiščujúcí