obžehrati, -řu, -ře pf.; k žehrati
koho pokárat, zahrnout výtkami: tam jsú také řekli Židové: Které nám znamenie ukážeš, že to činíš? Ale tuto mlčie, kakžkolivěk obzehrany MatHom 322 etiamsi increpentur; bude li kto mečem zabit [ve snu], bude obzehran velice BřezSnářM 77a (~S) obiurgabitur
Za lat. increpare stč. též naláti
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obžehrati, -hřu, -hřeš dok. pokárat, zahrnout výtkami
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obžehrati dok. = pokárati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.