obháněti, -ěju, -ie ipf. (pf. obehnati)
co [chráněného opevněním] obléhat, dobývat: oppugnant, sc. incipiunt circumvallare obhaniegi, obléhají VýklKruml 49b (1 Rg 23,1: bojují proti tomu městu Ceila BiblCard, ~Ol, ~Lit, dobývají Ceila ~Pad, oblehli sú město ~Praž); po rozjetí všeho vojska královského z polí Pražané…hrádky blízké města obháněli jsou BřezKron 396 obsident. – Srov.obehnávati
Za lat. oppugnare stč. též dobývati
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
obháněti, -ěju, -ieš ned. obléhat, dobývat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
obháněti nedok. = obléhati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.