obkryti, -kryju, -kryje pf.; k krýti
1. co [po celých plochách] čím pokrýt, obložit: obtergere obkriti SlovOstřS 141. – Srov. obkrytý
2. [o tmě ap.] koho/co pokrýt, obestřít, zahalit: ktožť jsú ulehli milostí k zemním věcem, tmať je jest obkryla ŠtítSvátA 222b; stud mú tvář obkry ŠtítSvátA 218b operiat confusio faciem meam, vultum meum pudor suffundat ruměncem polij
Srov. okryti
Ad 2: za lat. operire stč. též přiklopiti, zakryti