1. koho/co (čím [tekutým]) oblít, polít (někoho n. něco něčím), vylít na někoho n. na něco (něco): pakli by někto vodú sěmena oblil BiblCard Lv 11,38 (~Ol, ~Lit, ~Pad, umyje semena ~Praž) si…perfuderit; ji samu [sv. Julitu]…horkú smolú oblyty PasMuzA 270; Kurvenal…obli ji [Izaldu] všichnu tú vodičkú TristS 218b der labte sie; z ostatka vody…větčie kamenie obliti BiblOl 2 Mach 1,31 (~MuzSZ, ~Lit, ~Pad, vyliti na kamenie ~Praž) lapides…perfundi; pohřiž dietě nebo obli vodú [při křtu] ŠtítMuz 150a; buoh…odivnú jako oble [mysl] pochotností ŠtítMuz 134b; aby jich [býků] huby oblil a často pokropoval TrojA 11a (okropil ~K) ut…ora boum infunderentur; leč bude [diamant] krví kozlovú oblit AlexPovA 81a (zlit ~C); všedši na ponebie, i oblila jeho [žena muže] velmi vodú. A on oblit jsa HusManžV 107a; infusus (infus rkp) oblyt olejem (olygem rkp) SlovOstřS 85; subrigare malo obleti aut smočiti SlovKlem 24a; irrigare omočiti aut obliti SlovKlem 16b; ║ ty s mi, mistře, dobřě zhodil, ež mi všichnu řit masťú oblyl MastMuz 318 pomazal

2. koho/co čím [slzami, potem ap.] oblít, zalít, zkropit: vňuž by krv́ú sě oblil [měsíc] AlxH 391 sanguineo penitus suffusa rubore; tvé srdce…u velikéj žalosti a jako krvavým potem bude oblyto OrlojA 14b perfundetur; slzí přívalem oblit sa [sv. František] Frant 9a perfusus; jenž [svědomí] jest oblite na křtu krví Kristovú RokJanB 76a (fig.); ║ jeho [krále] tím požehnáním hvězdským a rosú tvé [boží] múdrosci oblyg ŘádKorA 42b rore sapientiae tuae perfunde (fig.) pokrop, zavlaž; bráníš, aby knih múchy nezcídily, aby jich neoblili HusVýklB 38b (neobleli ~N) nepotřísnily, nepokálely

3. koho/co čím, v čem [rituálně n. mravně nečistém] jen v pas. potřísnit (fig.), poskvrnit: by sě Porfyrus navrátil a svého bludu ukrátil, v němž jeho srdce oblyto LegKat 3120; též tento ne lehkým, ale těžkým hřiechem oblit bývá HusSvatokup 121a labe perfunditur criminis se poskvrňuje; malomocenstvím obliti jsú [svatokupci] HusBludK 209 (~B) lepra perfunduntur. – Srov. obkľúčiti 10

4. [o bohu] koho čím [hanbou, radostí ap.] zahrnout někoho něčím, seslat na někoho něco; [něčím žádoucím] obdařit: oblil si [Bože] jeho hanbú ŽaltWittb 88,46 (~Klem, ~Pod, ~Kap, BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, polil si ~Praž, pobil si ~Ol) perfudisti; jeho [krále] ščedrými požehnáními duchovnie milosci…obvlažiti a oblyty rač ŘádKorA 46a irrigare atque perfundere; anjely oblil jest [Bůh] nevýmluvnú veselostí ŽídSpráv 134

5. [o světle, radosti ap.] koho/co zaplavit, zalít, obestřít; [citem] naplnit, prodchnout: aby…stkvěnín přěstkvúcím jakžto blstktem najvětčie světlosci oblyta viděna byla [královská důstojnost] ŘádKorA 46a maximo perfusus lumine; kterak nesmírnú radostí tvář vaše oblyta jest OrlojA 45b facies vestrae videntur perfusae; až v svój čas se všech strán veselé tě oblee ŠtítBrigF 155a (obveselí ~C) donec laetitia…perfundaris; milostí naplněn, slzami zmočen a radostí oblyt Frant 67b superfusus; sluší tomu království i krajinám obliti se veselostí i plésaním ŽídSpráv 150; ║ rač zřieti na jejie líce, róženú barvu oblite OrlojK 425 (~A) do růžová zbarvené; však měla by aspoň za sedm dní hanbú oblita býti BiblPad Nu 12,14 (~Kladr, stud trpěti ~Card, ~Ol, ~Lit, se za to styděti ~Praž) rubore suffundi měla by se rdít studem; circumfusa obleta VýklKruml 216a (2 Mach 3,17 circumfusa enim erat maestitia quaedam viro: neb jest byla obklíčila toho mužě kakás truchlost BiblOl a ost.) byla vylila (fig.), tj. zaplavila