obmyslnost, -i f.; k obmyslný
1. moudrost, uvážlivost, prozíravost: mnoho sě skrze tvú [vladaři] obmiſlnoſt obecných věcí polepšije BiblDrážď A 24,2 (~Ol, opatrnost ~Pad, pod. ~Praž) per tuam providentiam; mé obmyſlnoſti radú … uvedla sem [Koruna česká Zikmunda] v drženie [zemí] Budyš 4a
2. čeho [potřebného] zajištění: chtěl jest Kristus, aby nosiece [apoštolové] holi, měli to za obmyſlnost své potřeby LyraMat 70b; ║ nebudu dóstojen múdré obmyſlnoſti tvé BiblOl Tob 9,2 (tvého dobroděnstvie ~Card, tvého dobroděnie ~Lit, za opatrnost tvú ~Pad, ~Praž) providentiae dobrodiní. – Srov. obmysl 4