1. [o dopravním prostředku, zvířeti] (čím [břemenem], ojed. s čím) obtížený, obtěžkaný, naložený něčím, mající na sobě nějaký náklad: skřípěti budu na vy, jako skřípí vuoz obtieżeny sěnem BiblLit Am 2,13 (~Pad, ~Praž, těžký ~Drážď, ~Ol) onustum; lodí…zbožím a kúpí obtiezenu CestMil 5a oneratam; pakli kto obtiezeneho osla uvede v svuoj duom BřezSnářM 142a oneratum; mimochodníci vaši chodie…obtieżeni drahým kamením HusPostH 103b (fig.); onustus plný vel obtiezeny břemenem SlovOstřS 98; mnoho vozův a s špíží obtížených BřezKron 433 oneratos; onustatus obtiežen, sarcinatus vel agravatus SlovKlem 69a; soumař buď obtížený neb prázdný CJM 4/2,200; ║ škodí…spánie s obtiezenymi nohami LékFrantA 103b se zatíženýma (?); dobře nebývá…lidem nepracovitým a tlustostí obtieženym LékFrantC 171b které tíží tloušťka

2. [o ženě] těhotná, obtěžkaná (zast.): vidiech některakú pannu obtyezenu…, jejížto bříško bieše plno a velmi naduto, neb již bieše hotova ku porození VítBrig 106a pregnantem; sensit se [Maria] gravidam a čila sě obtyezzenv PostGlosMuz 210b; žena obtieżena Hvězd 85b; předloživ mi i jednu manželku obtjżenau, kterážto…v zámutku a v ustání potratila děťátko AktaBratr 1,329b; když JCMtimanželka velice bieše obtiežena a na všaký den sebe čekala ArchČ 4,428 (1456)

3. [o nemovitosti] čím [finančním závazkem] obtížený, zatížený něčím, zavazující majitele plnit něco: domy velikými platy a úroky obtiežené ArchČ 28,97 (1422); kláštera…obořeného a dluhy velikými zašlého a obtíženého ArchČ 16,109 (1444)

4. [o člověku] ujařmený, stižený útiskem, porobený: jakož jsi [Bože] vyprostil dietky obtyezene z pohanóv z Ejipta velmi súžené KancJist 67; aniž z přielišné ukrutnosti sobě čiňte [správci] lid obtiezený PrávHorS 111b (~T, ~M, ~K) onerosum

5. [o člověku, lidském srdci ap.] čím [tíživým] obtížený něčím, vystavený tíživému působení něčeho; [strastí, nemocí ap.] postižený, sklíčený, zkrušený: všichni, ješto biechu…obtieżeni cizím zbožím, točíš dluhy BiblCard 1 Rg 22,2 (~Ol, ~Lit, utištěni ~Pad, súženi od jiných pro dluhy ~Praž) oppressi; ty [světský živote] jsi život obtyezeny smutky JeronM 22a onusta; člověk obtiezený nedostatkami ComestC 82b; od…biskupa, kakž koli nemocí obtyezeneho PulkB 150 gravato; žénky, hřiechy obtiezzenee BiblOl 2 T 3,6 (tak i ost.) oneratas; smutkem a teskností obtyezene [srdce] ŠtítVyš 108b; muž… starostí obtiezeny TrojA 197b senectute gravatus; oslice ta znamená duši smrtedlnými hřiechy obtiezenv HusPostH 61a; jenž [Bůh] má slitovánie tak porobenému a obtiezenemu takým bezprávím ChelčBoj 348a; mysl péčemi obtieżena AlbnCtnostA 27b; ║ Petra z Valencí klatbu majícího na sobě od pana Zbyňka dobré paměti a od něho obtiježeneho i znovu obtijeżeneho AktaKost 60b aggravatum et reaggravatum stiženého ostřejší klatbou a ještě ostřejší (srov. obtieženie II/3)

6. [o člověku] (čím) zemdlený, znavený, zmalátnělý; [o starci] sešlý věkem: nebo starý muž bieše [Eli] a obtieżený BiblCard 1 Rg 4,18 (~Lit, obtiežný ~Ol, velikého věku ~Pad, věku dlúhého ~Praž) grandaevus; všechny obtyezzene snem vztrhaly sú [Sirény] GestaB 119a somno oppressos; grandevus obtiezeny MamUKA 24a; těla lidská obtiezená a spície RokJanB 225b; obtiženeho se býti řekl [umírající král] a že by žaludek jeho náramně bolel SilvKron 106b gravatum

1. [o břemeni] těžký, mající velkou váhu, hodně vážící: an [vůl] s obtiezenym břemenem těžce stúpáše Čtver 28b onustum bovem; ║ ti údové sú obtiezeny a ztrnutie jest v nich LékSalM 580 ztěžklé

2. [o hříchu] těžký, závažný, velký: toho lidu…hřiech jest obtieżenyeyſi ChelčBisk 25b; Obtieženieyſſim hřiechem jsú vinni ChelčPost 236b

3. [o lidech] (komu) obtížný, protivný, těžko snesitelný: učiněna sem sama sobě obtiezena ŽaltPod 157a (Job 7,20: učiněn sem sám sobě těžek ~Klem, BiblCard, ~Lit, ~Pad, pod. ~Ol, ~Praž) gravis; exasperans hněvotný vel protivný vel obtyezeny MamKapR 77b (Ez 2,5: duom hněvotný BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, popuzující ~Pad, ~Praž); exasperans hněvatedlný, alia habet protivný vel obtieženy VýklKruml 174a (Ez 3,26: dóm hněvatedlný BiblOl, ~Lit, popúzející ~Pad, popuzující ~Praž); ║ oneri esse těžci vel obtizeni býti VýklKruml 308a (1 Th 2,7: mohúce vás obtiežiti BiblOl, ~Lit, ~Pad, obtěžovati ~Praž) být na obtíž

4. [o žalobě, rozsudku ap.] nespravedlivý, jsoucí v rozporu s právem: paní Kachna…obtíženú žalobu vedla, kteráž se dotýče cti Pavlově i hrdla jeho NaučBrn 81 (1493); pakli by některé při byly obtiežené, k výpovědi té pře mají užívati práva města našeho ListářPlz 2,85 (1461); jestliže by se jemu Výškoví jich [Plzeňských] ortel obtiežený zdál, že mu se vyššie právo nezavierá ArchČ 9,491 (1489)