obtieženě adv., též obtiežejně; k obtiežený
1. těžce, s obtížemi, s námahou: tiehni [Kriste] nás, ačkoli těžce a obtiezenie, abychme mohli tvé rány…líbati PříbrZamM 2a. – Srov. obtiežný 3
2. těžce, s tíživým pocitem, nelibě: Obtieżenie přijal toto Abraham o synu svém BiblPraž Gn 21,11 (těžce ~Card, ~Ol, tvrdě ~Pad) dure; někteří z Polákuov ty věci sobě obtiežejně berú ArchČ 8,32 (1471) těžce nesou. – Srov. obtiežně 2