1. [o něčem hmotném] těžký, vyznačující se velkou tíhou: ruce pak Mojžiešovy byly obtieżny, protož vzemše kámen, podložili podeň, na němž se posadil BiblPraž Ex 17,12 (těžce ~Card, ~Ol, ~Lit, pod. ~Pad) graves; ║ neb starý muž bieše [Elí] a obtieżny BiblOl 1 Rg 4,18 (var. v. obtiežený I/6) grandaevus těžkopádný (sešlostí věkem); kteříž [lidé před smrtí] v obtieżnem těle překážku trpie JakZjev 50a těžko pohyblivém

2. [o povinnosti, údělu ap.] obtížný, příliš těžký, těžce doléhající; [o rozhodnutí ap.] nespravedlivý: měšťané z Dobrušky měli sú na sobě veliké, obtiežné a nesnesitedlné roboty CJM 4/2,226 (1481); aby svá vysazení a svobody práv svých…ukázali [úředníci], na něž svá poručenství a kšafty činí a nálezy, jenž se zdají lidem obtížna Půh 5,114 (1487); JMti se zdá obtiežné [dávat „berni“ a táhnout do boje] i také nesnesitedlné lidem ArchČ 15,44 (1490); zdálo by mi se dobře obtížné, aby hamerník muoj, ztrativ statek, i měl ještě vo základ přijíti ArchČ 10,92 (1499); ║ aniž sobě toho za obtieżne klaďte, že ste mě [Josefa] prodali do krajin těchto BiblPraž Gn 45,5 (ani se vám tvrdo zdaj ~Card a ost.) durum esse za příkré

3. [o práci, úkolu] obtížný, nesnadný, spojený s obtížemi, těžko proveditelný: cožkoli pak obtieżniegſſieho bylo, vznášeli [soudcové] na něho [Mojžíše] BiblPraž Ex 18,26 (těžšieho ~Card a ost.) gravius; pak bylo li by co obtiežné [při urovnání sporu], však máš tu dobré lidi, ježtoť v těch věcech rádi připomohú ArchČ 7,296 (1467); pakli by se jie to [plnění odkazu] obtiežné býti zdálo a toho učiniti nechtěla ArchČ 18,317 (1500)

4. [o něčem nežádoucím] nepříjemný, protivný: doktorové světí…proti lichvě, že nemá zachovávána býti, mnoho položili, ješto toho pro tesknost obtieznu nenie potřebie sepsati KorTrak y5b; jakož s…oznámila, jaké s příhody i řeči před rájem měla s některými osobami a cožť se v tom zdá za obtijżne TovHád 59b; aby ten, ktož jest jí takovú věc obtieznu a zlú mysl činil, ji, tu paní, toho zbavil HynRozpr 221a sölche unrue; kdež páni Jich Mt, znamenavše takovú škodnú a obtiežnú věc [tj. časté spory] tak chudých, jako i bohatých lidí ArchČ 10,305 (1490); ║ že by proto tu zed dělal [císař Karel], že jest v ten čas léto bylo obtiežné a drahé LetKřiž 36 ed. nepříznivé ♦ obtiežen býti [o člověku] (komu) být obtížný, být těžce snesitelný, působit nepříjemnosti: pro smrad těch ran byl jest [Tristram] velmi obtiezen TristB 13b; žena [Putifarova] obtie (pův. obtieżna) byla mládenci BiblPraž Gn 39,10 (úsilna byla ~Card, ~Ol, ~Lit, truchla bieše ~Pad) molesta erat naléhala, dotírala na jinocha; pocestnému nebudeš obtieżen BiblPraž Ex 23,9 (násilen nebudeš ~Card, ~Ol, ~Lit, hosti nezamútíš ~Pad) molestus