oheb | StčS |

oheb, ohbi f.; k ohnúti

1. ♦ oheb pažná med. loketní ohyb (kloub), loket: o vyvinutí ohbi pažné LékRhaz 127. – Srov. ohbě

2. jm. pomíst. a míst.: cum…monte, qui vocatur Oheb,…incluso Reg 3,103 (1315); de Oheb Profous 3,254 (1405)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ: slavíme výročí 80 let od založení! Copyright © 2006–2026, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2026, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2026, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 19 lety, 9 měsíci a 25 dny; verze dat: 2026-06-19
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).