oklásti, -kladu, -klade pf. (ipf. okládati); k klásti
1. co, koho, okolo koho čím obklást, obložit; koho čím naklást okolo někoho něco: jeho [Kristovo] tělo… vonným kořením okladſſe KristA 103b (PasTisk B38a, ~Kal, obklásti ~MuzA, pod. ~KlemA); okladli… krále mrtvého kořením a mastmi drahými a spálili BřezSvět 53b; okolo něho [Husa] se všech stráň těmi otiepkami… okladechu až do hrdla MladHusB 52b (nakladechu ~A) circumsaepserunt; vallabat okladl vel ohrazováše MamKapR 40a (Pr 8,27: var. v. obkládati 1) obklopil; na ten flastr vlož zemně kúdelné, tak aby vešken flastr byl jimi okladen LékSalM 718 comprehendatur obalen; ║ oklade [ďábel] jemu [člověku] srdce, že když jich [světských věcí] neopatří, že by z netbánie dobré by opustil ChelčBoj 367a (v obraze) obalamutí
2. co čím [lékem] obložit něco něčím, přiložit na něco obklad s něčím: tiem kořením oklad sobě hlavu LékFrantA 134a (~FrantC, ~Křišť); oklad miesto okolo rány jako flastrem LékSalM 510 emplastretur
Srov. obklásti, poklásti