oklopiti, -ṕu, -pí pf.; srov. zaklopiti
koho obklopit, obklíčit, sevřít: bóh jeho [Izraele] prodal je a hospodin oklopyl je ŽaltPod 130b (Dt 32,30; zaklopil ~Wittb, zaklenul ~Klem, BiblOl, zaklnul ~Card, ~Lit, sevřel ~Pad, zavřel ~Praž) conclusit. – Srov. obkľúčiti 2
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
oklopiti, -p’u, -píš dok. obklopit, obklíčit
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
oklopiti dok. = obklopiti
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.