1. (čeho, ojed. z čeho [potravy]) požití malého množství něčeho, zvl. pro zjištění chuti, tj. okušení, ochutnání: kteréhožto [Vlastina] nápoje mocí a okuſſenym…panny jaly jsú sě mužóv…nenáviděti PulkLobk 15; hrdlo okuſſenim rozsuzije krmě BiblOl Job 34,3 (tak i ost.) gustu; chut okuſſenye v ustech aneb dotčenie rozličná svá mají utěšenie Aug 7b; neb jest nepřijal [Kristus víno se žlučí] k napití, ale k okuſſeny LyraMat 175b ad gustandum; Okuſſenim tohoto květa [tj. Krista] kochánie smilné se ohoryčije ZrcSpasK 10 (v obraze); čich okuſſenie opatrně jest posazen v ustech Čtver 26b gustativus sensus; když Pán napřed i viděním i dotýkaním dokazoval svého z mrtvých vstánie, již teď dovodí okuſſiením RokLukA 451a; když jest okuſſenim z zapověděného dřeva zhřešil [člověk] BechNeub 2a; dřevo ku pohledění pěkné a k wokuſſenij chutné BiblPraž Gn 2,9 (ku požívaní ~Card, ~Ol, ~Pad) ad vescendum k pojídání. – Srov. okusiti 1
2. relig. koho [Boha], čeho [božího těla] okušení, pojedení (v SZ o poznání Boha, v NZ též o přijímání svátosti oltářní): o pochotnosti okuſſenie die žaltář: Okuste a vizte, žeť je pochotný hospodin ŠtítMuz 134b; neb nelze jéj prvé tak zdařilého života sluncem oděného dojíti, leč…skrze hodné těla božieho (-uo- rkp) okuſſenie PříbrZamM 4a; protož ani okuſſenie v nich [svátostech] boha…, ani děkovánie bohu nebývá ChelčPost 226a; v nás žádného okuſſenie božieho nenie ani sladkosti, neb jest lid hovadný RokJanK 297b
3. (čeho [prožitků a pocitů]) zakušení, zažití, poznání z vlastní zkušenosti; bez gen. určení prožitek: rozkoš i sladkost vnitřnieho okuſſenie pro milost boží OtcB 101b gustus; malitké okuſſenie onoho plného utěšenie v nebeské rozkoši ŠtítMuz 35b; veliké věci docházeli [svatí] v poznání a v okuſſenij divné v boze pochotnosti nad um vyjdúc ŠtítSvátA 17b; okuſſienie vilnosti, jestoť tak velikú rozkoší svodí milovníky TrojA 9b gustus; která jest škoda neviděti jeho [Boha] nynie skrze víru u vnitřním člověku a skrze okuſſenie ChelčPost 125a; z toho okuſſenie biedy, že je on [Kristus] okusil našie biedy RokJanK 323a; nazývá [Kristus] ji [smrt] okuſſenim, neb skuoro mine ta smrt RokLukA 189b
4. vyzkoušení, ověření: proto, milý otče, přičiň ruku svú dospělú k tomu a vnitřním okuſſenim rozeznaj, jest li kde který nedostatek, rač popraviti OrlojB 1b (~A, ~K) gustu interno; jakož i Pavel apoštol o sobě píše a František okuſſenym dosvědčil jest Frant 40b experimento. – Srov. okusiti 4
5. chuť, smysl umožňující vnímat sladkost, hořkost ap.: okuſſenye čije chutnost, povoněnie vóni JeronM 29b gustus; olfactus voněnie, sed gustus okussenye sit KlarBohF 410 (De membris; pokušenie ~E, ~O); smysly, točíš viděním, slyšěním, povoněním, okuſſenym, dotčením ModlMil 97a; jiné [věci] čijeme skrze dotčenie a okuſſenije AlexPovB 272b (pokušenie ~A, ~C, ~D) ad…saporem; pět smyslóv v člověku…, zrak, sluch, okuſſenie, povoněnie a dotknutie HusDcerkaH 219b; dáváť jie [duši] duchovnie okuſſenie, aby živě okušovala toho rajského ovoce s dřeva života, to jest s svatého kříže PříbrZamM 144a (v obraze); gustus…unus de quinque sensibus corporis Wokuſſenije VodňLact K7a; ║ proto že smrt i život v rukú jazyka řečeny sú býti, ne tak pro okuſſeny, jakožto pro mluvení Frant 31a non tam ratione gustus quam ratione loquelae pro schopnost vnímat chuť
6. (čeho [požívaného]) chuť, vlastnost vnímaná chuťovým smyslem: daj [nápoji] mým ustóm tvé sladké okuſſenie OrlojB 50b gustum; nalezeni sú v tomto květu [tj. Kristu]: dotčenie, vóně a ovoce, barva, listie, miezka a okuſſenie. Tato sedmera věc jest lékařstvie neduživé duši ZrcSpasK 9; koňský ščevík…jest krutého okuſſeni, t. chuti LékVodň 280b; nenie potřebie v přijímaní svátosti oltářní, než aby okuſſenie změněno bylo a chut aby čita byla KorTrak s2a; do toho složení cukr…se klade…pro příjemnost okuſſenj Apat 65b gustu