omrznúti, -nu, -ne pf.; k omrzěti
(komu) zprotivit se, zošklivit se: kdež sama sobě omyrzla mirzkoščemi dušě hřiešná AlxO 82; omrzna [člověk] sobě pro své nedostatky Kruml 326 zoškliviv si sám sebe; tam [v nebesích] bude tovařišstvo věrné, jež nikdy neomrzne ŠtítVyš 86b societas sine fastidio neomrzí; smysla jej [muže žena] zbaví a sama omrzne bohu ŠtítOpat 50a ♦ omrznúti sobě omrzet se, navzájem se zprotivit: když sobě muž s ženú neshovieta aneb sobě omrzneta ŠtítKlem 40b (omrzíta ~Muz)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
omrznúti, -nu, -neš dok. (komu) omrzet se, znechutit se; zprotivit se
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.