ˣorákul, -e, -a m.; z lat. oraculum
část Šalamounova chrámu, tzv. svatyně svatých (srov. BiblSlov 1,241): v oraculy byla archa a propiciatorium a cherubín, ješto byl Mojžieš učinil na púšči ComestC 170b (~K, ~S) in oraculo; oltář oraculi, točíš přěd oraculem ComestC 171a (~K, oraculi…před oraculum ~S) oraculi… coram oraculo; aby dým…všel do oracula ComestC 170a (~K, ~S) in oraculum
V Comest dolož. častěji jako citátové slovo lat. – Za lat. oraculum stč. též modlitebnicě, sien modlenie (SlovKlem 69a)