1. (co [zemi, pozemek] čím, ojed. s čím [tažným zvířetem, pluhem]) orat (něco), drcením hrud kypřit půdu (něčeho); bez předm. (komu ap.) provádět orbu: vzdýcháše vól všeliký, ande nenie kto jím orzye AlxV 2253; toho léta les kopachu, druhé léto rádlem orachu DalS 2,40 (~F, ~P, zorachu ~C, vzuorachu ~L) powen… mid dem phlug (var.: acherten sie und pflügeten); na niejž [úlehli] oraſſe muž veliký DalC 5,5 (woraſe ~Cr) gink ackirn (var.: pflugete); byšte byli neorali telicí mú BiblCard Jdc 14,18 (~Ol, ~Lit, jinak ~Pad, ~Praž) si non arassetis in vitula mea (v obraze); nalezl Elizea…orzice se dvanádcti spřeženými voly BiblCard 3 Rg 19,19 (tak a pod. i ost.) arantem; orzij [zahradníci] zahradu ŠtítSvátA 188b; ktož vorze ŠtítKlem 93b; pastviště obecná neb jiná pole…, že by oral CJM 4/1,168 (po 1378) rozorával; že by jeden druhému přes mezi slušně prve vymezenú rolé voral CJM 4/1,302 (po 1409) excoleret; že mi jest kázal [Bušek] osaditi svú ves Čisčín pustú a své dvory orati Půh 1,366 (1410); patnácti pluhy vždy orali z Ostrovančic k hradu Veveří…, než orali jsú před tím komu jinému Půh 3,138 (1436); od starého vola menší worati se spieše naučí KorMan 26b; kterúžto [jalovicí] nikdá nevozili ani orali BiblPraž Dt 21,3 (ani země krojila [jalovice] radlicí ~Card, ~Ol, ~Lit, ~Pad) nec terram scidit vomere; excolere…sulcat, arat, glebat, versat, colit, excolit agros worati SlovKlem 13b; roboty…den síci seno a 6 dní žíti, den vorati ArchČ 5,568 (1497); ║ ktož udává, ten ostává – vinen, ktož nemá dáti. Protožť sě pravdě zle orzye, déle délež a vždy hóře PísLobk 431 (fig.; v rýmu) získává se půda, daří se; neuměli by [špatní kněží] na pied orati v kněžství, by v něm neorali skrze zákony lidské ChelčZákO 151a (fig.) úspěšně působit

2. co [zemi], ojed. na čem obdělávat, upravovat pro pěstování plodin něco: poče Noe orati zemi BiblCard Gn 9,20 (~Ol, dělati ~Pad, ~Praž) exercere terram; orz jemu země ty a synové tvoji BiblCard 2 Rg 9,10 (~Ol, ~Lit, pod. ~Praž, dělaj ~Pad) operare; kteříž koli…orzij zemi BiblPad 2 Esd 4,6 (na zemi těžie ~Card, ~Ol, ~Lit, s rolí se obierají ~Praž) colunt terram; ač by sobě chtěli… najíti ta miesta, ješto na nich mohli worati CestKabK 22b; ║ kmet, jenž oral po všě léta…, musil jíti, nesa kopie AlxV 2241 pracoval na poli

3. expr. kým orat někým, bezohledně s někým nakládat (jako s tažným zvířetem): vždy jím [lakomcem] orzie lakomstvie, že život jemu zhyne pracemi, na kterých jest jeho lakomstvie otrokem sobě sjednalo ChelčKap 13a; bóhdaj jím črtie v pekle worali RokJanB 297a (~K)