1. osel, domácí zvíře používané zvl. k nošení břemen a otáčení žentourů: či vás… vuol neb oſſel upadne v duol EvSeit 146b (L 14,5: tak i ost.) asinus; sedě na oſle a na oslátku BiblDrážď Zch 9,9 (~Ol, vsedaje na oſla ~Lit a ost.) super asinam; když učeník velblúda vedieše, vecě jemu druhý stařec…: Bych byl, bratře, věděl, kdy s chtěl do Ejipta, byl by mi také jednoho oſla přivedl OtcB 83b (velblúda ~E) camelum; vsědši [žena] na oſel ComestC 187a in asino; nelze jest hlúpému oſlu a těžkému k hvězdám se pozdvihnúti AlexPovB 254a asinum; o Oſlu neb Oſlech pitomých,… Oſlu divokém BřezSnářM 32b; jímž [„žernovem osličím“] oſel nebo oslice mele obilé HusPostH 131b (marg.); tam každý, i ten, ješto oſly honí, slóve mistr LékRhaz 2; toť by se v tu chvíli radějše viděli [kněží] římskými oſly než papeži ChelčPost 205a; rovnaje… nemúdrého k oſlu ProkArs 186b; neřvati obyčejem hlúpého osla ArchČ 4,160 (1468) — v pojmenování bydliště (podle domovního znamení): Antoniš ot oslóv TomekMíst 1,114 (1427); duom v Praze u osluov ArchČ 26,45 (1453); Zigmund z Bytešky a od oslóv ArchČ 14,474 (1458) ♦ osel divoký, polský, lesní n. lesový osel divoký, zvl. za lat. onager: lov lvový jest oſſel na púšči BiblDrážď Sir 13,23 (~Ol, divoký oſel ~Lit a ost.) onager (elipsa přívlastku); polský oſel jednobydlný sobě BiblDrážď Os 8,9 (~Ol, ~Lit, divoký oſel ~Pad, ~Praž) onager; onager divoký ossel KlarBohO 205 (De bestiis); zvieřata polská,… oſſlowe lesoví ŽaltKap 103,11 (oſloue lesní BiblOl, ~Praž, divocí oſlowe ~Lit, ~Pad, losové ŽaltGlosMuz, ~Wittb, ~Pod, BiblDrážď, onagri zvieřata ŽaltKlem) onagri; onager (silvestris asinus divoký oſſel gl.) UK V H 26,9a (Carmen de planetu naturae)

2. expr. (pejor.) [o člověku] osel, hlupák: tehdy sě rozhněvav sám na sě,…a řka: „Já tě, oſle, připravím“ OtcB 155a aselle; ach, přenemúdří oſlowe, vždy poznáte hoře nové BawJetř 391; já [Kristus] sem ten sedlák, ješto mě lidé za oſla mají ŠtítBrigP 48b; [o papežském poslu:] ne posla, ale oſla a klamaře Budyš 6a; bóhdaj jej buoh proklel…, že tě kdy směl tak zhaněti, nepotřebný, šeredný oſel, kterýž ze vsi sem přilezl jest HynRozpr 172b esel. – Srov. oslovník

3. jm. osob.: frater noster Ozzel, qui et Asinus Kosmas 158; Ozel NekrPodl 409

4. jm. pomíst.: na Horách Kutnách u dolu Vosla ArchČ 18,241 (1500)