ostavek, -vka/-vku m.; k ostaviti
1. ostatek, zbytek: zsytěliť súť [bezbožní] syny a ostavili sú oſtawky své malúčkým svým ŽaltWittb 16,14 (BiblDrážď, ostatky ŽaltKlem, ~Pod, ~Kap, BiblOl, pod. ~Praž, zbytky ~Lit, ~Pad) reliquias; pozdvihli oſtawkow, což bylo zbylo z těch chlebóv a rybiček WaldhPost 114b (Mc 8,8 quod superaverat de fragmentis: drobtóv EvSeit, ~Víd, ~Beneš, BiblPad, ~Praž, otruskóv EvOl, BiblOl, zlomkóv ~Lit, zbytky EvKlem, zbytkuov otruskových BiblDrážď) nedojedků, drobtů; residium ostatek, oſtawek, zbytek MamUKF 93b
2. pozůstalost, dědictví: střěz neposkvirňených a hledaj pravedlnosti, nebo jsú oſtawczy člověku pokojnému ŽaltWittb 36,37 (var. v. ostatek 7) reliquiae (fig.)
Srov. ostatek