ostavovati sě, -uju, -uje pf. (ipf. ostaviti sě)
čeho [nežádoucího] zanechávat něčeho, upouštět od něčeho: oſtawuy sě pýchy a se mnú nechaj svářenie PodkU 420 (ostaň své pýchy ~M). – Srov. ostaviti sě 3
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
ostavovati, -uju, -uješ ned. opouštět, zanechávat, zůstavovat, odkazovat: pokoj ostavuji vám; — ostavovati sě (čeho) vyhýbat se čemu, varovat se čeho
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.