ostráženie, -ie n.; k ostrážiti
(čeho, aby ne) střežení, ohlídání (něčeho), dohled (nad něčím): hvězdy daly sú světlost v oſtrazzeny svém EvOl 147a (Bar 3,34: v strážiech v svých BiblDrážď a ost.) in custodiis (v obraze); aby…přišli [kněží] k oſtrażeṅi bran HusVýklB 57b (Neh 13,22 ad custodiendas portas: k uostříhaní vrát BiblCard, ~Lit, ~Pad, ~Praž, aby… střiehli bran ~Ol); jeho [zemřelého] dědic muož dobře k té panie do toho drženie se stěhovati k oſtrazeni, aby toho nic opuštěno nebylo, ješto jest jemu přirozeno PrávSasE 28b (~D) zcu bewarn; ten uteče, v čiem oſtrazeni a pasení bylo jest [dobytče] PrávSasE 67a (ostraze ~D a ost.) in des hute. – Srov. ostraž, ostrahovánie