1. (čí čeho, o čem) otázání, otázka, zeptání (něčí na něco); „otázanie (u)činiti“ (jaké) (o)tázat se (nějak): kto chce otazany otpověděti, uchystaj slovo BiblDrážď Sir 33,4 (~Ol, ~Lit, ~Pad, k otázce ~Praž, pod. VýklKruml) interrogationem; tu třěba otazanye, proč jest anděl poslán PasMuzA 177 je třeba se zeptat; pakliť bude která diábelská obluda, otazanim spravedlného božieho sluhy inhedť zhyne OtcB 190b percunctationibus; chtiece [pohanští učenci] sě jemu [světci] otazanim o svatém kříži posmieti OtcB 201b interrogatione de...cruce; k níž učini [Tristram k panně] takové otazanye, zdali by již chtěla jeti TristS 180a; vzal [jsem] list toho kúpenie zapečetěný, otazanye a otpovědi a vuole přědánie a znamenie Pror Jr 32,11 (BiblOl a ost., stipulaciones odevzdánie, id est interrogaciones, responsiones vel promissiones, vulgaris habet otazanie odpovědí VýklKruml) stipulationes; synové…svědci sú všie zlosti proti rodičóm svým ve všelikém otazani svém BiblLit Sap 4,6 (~Pad, ~Praž, potázaní ~Ol) in interrogatione kdykoli se otáží; jedniem otazanym tři pohádky dáváš OrlojK 407; mistr Sentenciarum činí otazanie a řka WaldhPost 59a; disquisicio ptánie anebo otazanye MamUKA 20a; k otazaní věci některé má odpověděti [křesťan], že tak drží za vieru JakVikl 191a; quescionari (emend. Ryba; quescio rkp) otazanie učiniti SlovKlem 21b; ║ po prvém otazany Petrově inhed kokot zazpieval jest ComestC 330a post… negationem Petri (volný překlad) po první otázce položené Petrovi; o nerozumném otazany apoštolóv ot Krista ComestC 346a (v nadpise) ke Kristovi
2. s přímou n. nepřímou otázkou otázka, věc vyžadující řešení, sporný bod: tu muož býti otazanye, jest li hřiech ve sny věřiti PasMuzA 70; na světě trpěl [jsi] od zlých lidí…posmievanie, tresktánie, zlobivá otazanye PasMuzA 302; otazanye jest, ač na každý den bylo by přijímati ModlMil 91b; třetie otazanye: Kde jest člověk? GestaB 113a quaestio; a na tuto kapitolu bývá otazanie…: Viec by urážely lékařstvie…? LékSalM 570 quaestio; čtvrté otazanye, kolikera věc musí býti…Páté otazani…Sedmá otázka AlchAnt 109b, 110b
3. dohad, zvl. otázka ve sporu: bláznivých otazany…a sváruov a protivné řěči, ješto jest protiv Písmu, chovaj sě BiblDrážď Tt 3,9 (otázek ~Ol, ~Lit, ~Pad, MamKapR, pohádek BiblPraž) quaestiones; otáza [žena] vylíčenie otazanye, ješto mezi nimi [Samaritány] a Židy bylo ComestC 298a quaestionis; o takové věci budeť delšie otazanie, kto jesti tiem vším vinen ChelčBisk 37a dohadování
4. jur. (čí [oprávněné osoby]) [při soudním řízení, úředním jednání] otázka n. položení otázky, výzva k výpovědi: inhed připravi se Belial, aby dal otazanie svědkovi BelA 163a; dlužen je také písař každý… seděti do otazanie jako němý DubB 326a; vinněný, v súdu tázán jsa, žalobníkovu otazani druhdy odpierá toho, což by naň žalobce líčil, a druhdy se vyznává PrávHorM 44b (~K, požádanie ~S, ~T) actoris petitiones; pan Zdeněk k otázání panskému řekl, že cožť jest bylo pani Alenino, z toho nepohoní Půh 3,383 (1448); komorník, když král sedí, má k otazanij vstáti TovačA 40b
5. jur. (čí) výslech, vyšetřování (ze strany někoho): najprvé jich [velekněží] otazanye ukáza [Petr], že je bláznivé ComestC 352a (~K, ~S) quaestionem eorum; jestliže ste nežádali, zdá li se VMti ještě psáti a žádati práva otázanie, jako na takového lotra slušie ArchČ 10,36 (1479)
6. (koho) požádání o radu, zeptání se na radu něčí: tak diete králi judskému, jenž vás poslal ke mně k otazani mne [Boha] BiblPraž Jr 37,6 (k otazani ~Pad, k uotazování ~Lit, otazovat ~Drážď, Pror, BiblOl) ad me interrogandum