1. (koho gen., ot koho o kom, o čem, na co, s větou obsahovou) otázat se, zeptat se: otaza sě jeho [Ježíš nečistého ducha]: Kterak tobě jméno jest? EvOl 284b (Mc 5,9: otáza BiblDrážď, ~Ol, ~Lit, tázáše ~Pad, ~Praž) interrogabat; biskup otazal sě Ježíše o učennících jeho a o učení jeho EvOl 262b (J 18,19: var. v. otázati 1) interrogavit; Otiez se na to, coť tobě praví to umění TkadlB 107b; Otież sě, proč slóve zlost smrtedlný hřiech HusVýklB 129a; Otijžet se [Ježíš] na všecky řeči…, na všeť se ztíže ChelčPost 108b; otazal se [křtěný] od těch, kteříž při tom byli, kde by byli jeho předkové KorTrak f2b; hospodář se mne otazal, kde sem byl CestKabK 24a — v uvozovací konstrukci: Pilát otazal sě jeho [Ježíše] řka: Ty jsi král židovský? EvOl 259a (L 23,3: otázav jeho řka BiblDrážď, pod. ~Ol a ost.) interrogavit; jehožto [Krista]…otazal se Filip řka: Pane, okaž nám otce KorMan 148b; otazal se Saul hajtmana svého Abnera řka: Z kterého pokolenie jest mládenec tento? BiblPraž 1 Rg 17,55 (povědě ~Card, ~Ol, vecě ~Pad) ait

2. jur. koho [stranu] položit otázku někomu, vyzvat k vyjádření někoho: když jsú… svědkové…obapolně vyznali, tehdy jsme se stran otázali, přestávají li na tom ArchČ 16,251 (1482); tu pán JMt pan hýtman…ráčil se jest Lounských otázati, chtie li jej Píku k právu knih města svého připustiti ArchČ 10,496 (1497); ║ Erodes pak, když se zeptal na něho [Petra] a nenalezl, otazaw se na strážné, kázal je vésti BiblPraž A 12,19 (přěptav sě na stráže ~Drážď, přeptav sě o strážných ~Ol, zeptav sě od strážných ~Pad) inquisitione facta de custodibus vyslechnuv stráže

3. (na kom na co, s větou obsahovou) vyptat se (někoho), dotazováním (někoho) zjistit: nižádný člověk…nebyl jest v radě božie, aby se otazal na dobré skutky ChelčSíť 3b; znáte, že sem [do ráje Chytrost] puštěna býti nemůž, protož otażte se na ní, co by chtěla TovHád 54a; otieżte se, kto by v něm [ve městě] hodný byl BiblPraž Mt 10,11 (var. v. otázati 4) interrogate

4. koho, s kým (o co, s větou obsahovou) požádat někoho o radu (v něčem, zda… ap.), poradit se s někým (o něčem): žádala strana bez nálezu na Milenském, aby Mikuláš se otázal s Markvartem a Mírkem a té pře nechal Půh 3,639 (1447); otiezte se boha, máte li tak přijímati KorMan 77a; otěž se o to [nabídku Táborských] se panem Cilským, p. Eicingerem i s radú, kterak nám v tom raditi budú ListářRožmb 4,348 (1452)

5. (na co koho) požádat (o něco): dokudž jsú [účastníci soudního jednání] v potazu před nálezu vyslovením…, nemají pro podezření vycházeti…, leč se pana hajtmana wotazy a jim ten odpustí TovačA 38b (~B, ~C); jestliže by se na pečet otazal [pohnaný] a řekl, aby mu ji ukázal [komorník] ZřízVlad e1b si id petet