1. (čí čeho) otázka, zeptání, dotaz (na něco); „otázku (u)činiti, vydati ap.“ (k komu, na kom o čem) (o)tázat se (někoho na něco): odpověz k tomu ty mně také k jednéj otazczye OrlojK 382; tuto otazku vydal [Jan] Kristovi LyraMat 77a quaestionem; druhý rytieř túž otazku k tomu jistému tesaři učinil GestaB 69b; neroď viece truditi stromuov pro otazky budúcích věcí AlexPovB 276a (neroď…otazek o budúcích věcí činiti ~A); učinil jest [arcibiskup] otazku na všem koncilium, líbí li se jemu, aby…AktaKost 6b inquisivit a tota synodo; Otazka dcer jeruzalémských…die VýklŠal 57b vox filiarum; skrze otazku chtěl [tazatel] dojíti pravdy o tom, oč se tázal ChelčPost 217b; ano by tuto měla na kněze toho tato otázka býti, co on má za svátost pokání AktaBratr 2,198b; i sta se otazka s nebe k tomu mládenci: Proč se toto třese? BechMuz 35a; ║ tu jest ihned otázka učiněna k legátu, jestliže by pak pan z Štemberka nechtěl k příměří svoliti…, kterak by páně Mt měl se mieti ArchČ 7,302 (1467) byl požádán o radu ♦ tajná otázka rétor. odpověď na nevyslovenou otázku: antiphora tajná otazka SlovOstřS 61
2. (s větou obsahovou) otázka, věc vyžadující řešení n. objasnění, sporný bod, problém; „otázku činiti, položiti ap.“ (komu) vznést problém (na někoho): aby vzešli do Jeruzaléma Pavel a Barnabáš a někteří jiní k apoštolóm a ke kněžím o tu otazku BiblOl A 15,2 (~Pad, ~Praž, co by k tej pohádcě řekli ~Drážď) super hac quaestione; jest otazka, kterak v tak skrovném korábě mnoho se tak zvěři…schovati mohlo BřezSvět 5b; má li býti snovému vidění a jeho výkladóm věřeno čili nic, tuto otazku umienil sem vylíčiti BřezSnářM 1a; položili sú jemu [Ježíšovi zákoníci] tu dávnú a popudnú otazku [tj. je-li třeba platit císaři daň] HusPostH 183a; z kterýchžto otázek hádanie…sě rozmáhají ArchČ 6,36 (1417); svatý Innocencius…čině otazku, muož li chléb bez vína aneb víno bez chleba posvěceno býti HilPřijA 46; tuto se pak otazka děje, muož li kto mezi šafáři věrný nalezen býti BiblPraž 1 C 4,2 (nalézámy EvOl, hledají BiblDrážď, ~Ol, se…shledává ~Lit, ~Pad) quaeritur
3. (o co) otázka ve sporu, popř. spor (stran něčeho); „otázky činiti“ přít se: bláznivých otazek…a sváróv a protivných řěčí, ješto jsú proti Písmu, varuj sě BiblOl Tt 3,9 (var. v. otázanie 3) quaestiones; uzře [Ježíš] zástup veliký podlé nich [učedníků] a mistři otazky činiece s nimi BiblLit Mc 9,13 (~Pad, ~Praž, rozmlúvajíc vel otazky činiec VýklKruml, sebe hlédajíce BiblDrážď, s nimi sě hádajíce ~Ol) scribas conquirentes; stala se jest otazka mezi učedlníky Janovými s židy o očisťovánie BiblLit J 3,25 (~Pad, hádka EvOl, pohádka BiblDrážď, ~Ol, ~Praž) quaestio; die svatý Augustin k otázkám Januariovým, mluvě o zákonu křsťanském LyraMat 147a ad inquisitiones dohadům; conquirentes mezi sebú otazku činiec, tížíce sě VýklKruml 243b (Mc 9,9: tiežíce sě BiblDrážď, ~Lit, ~Pad, tiežíce ~Praž) dohadujíce se; byla otazka a svár mezi židy a učedlníky RokJanB 36a; buoh svět poddal jest otazkam neb pohádkám lidským KorMan 168a lidskému zvídání; dragma…est questio sive interrogacio, pohádka neb wotazka VodňLact G6b
4. jur. [při soudním řízení n. úředním jednání] otázka, výzva k výpovědi; „otázku (u)činiti, (u)dělati“ (na koho, na kom) vyzývat, vyzvat k vyjádření (někoho): Jan z Polomar odpověděl jest, že ta otázka předkládá jinú ArchČ 3,410 (1433); otázku činím na něm [žalobce na obžalovaném], trpí li to svědomí, kteréž jsem já položil. Odmluva Mikulášova: Jakož on otázku dělá, trpím li to svědectví NaučBrn 42; fojt…otázku udělal na Bajkovi: Milý Bajku, tážiť tebe… NaučBrn 77; nalezli za právo, že žádný otazek nemá z soudu zemského činiti ZřízVlad a6a partes percunctari; učinil jsem [hejtman] na paní Dorotu otazku, jmá li Jan co v Kobeřicích PrávOpav 1,81 (1464); při tom [jednání] jest pověděl [Jindřich z Brníčka] na otázku páně hajtmanovu Půh 5,234 (1491); ║ viece by nynie mně [přírodě] děkovati mělo [ucho], nežli otazky žaloby plné…proti mně strojilo Čtver 52a me…causarum querula quaestione pulsares výčitky
5. jur. požadavek, nárok: ten, ktož je [zastavená dědictví] kúpí, dlužen bude platiti věřitelóm…A ktož koli z nich držeti bude, otazku učině, na tohoť spadnú [dluhy] PrávJihlA 93b (~B); nenie potřebie přísežnému přísahati neb pod přísahú seznávati toho, což svědčí a vyznává k otazce strany, k kteréž svědčí PrávJihlA 131a (~B)