1. čeho [živého] odehnání, zahnání, vzdálení hnaním n. oháněním: motovidlo k otehnany much ComestC 154b (~S, ~K) ad depellendas muscas; o krádež dobytka, odhnánie NaučBrn 8 (1483; v nadpise) odcizení odehnáním

2. [osoby] odehnání, vyhnání, zapuzení: to hrozné súdu [posledního] vydánie sedm má svazkóv: Prvý jest hrozné odehnanie, neb die: Otejděte HusVýklB 17b separationem — jur.: křivé obžalovánie nebo narčenie jestiť křivé požádanie nebo nespravedlivé otehnanie, vědomě vymyšlené PrávHorM 43b (otháněnie ~S) repulsio; každý dopuštěn k svědčení bývá…, jenž nenie zavržen. Ale takové odvrženie neb odehnanie má se od strany, ale ne od rychtáře státi PrávJihlA 174b odmítnutí, vyřazení z účasti na soudu; ║ kaké sú to knihy otehnanye mateře vašie, kam sem ji pustil BelC 195b (Is 50,1: zapuzenie od muže ~Praž, otpudné ~Pad, rozvedenie manželské Pror, BiblOl, rozvedenie manželstva ~Lit; bibl.) liber repudii rozlukový list (propouštěcí)

3. čeho (odkud) n. ojed. ot čeho [nežádoucího] odehnání, zahnání, odstranění; [nežádoucího stavu] odvrácení: odehnanye s mysli nečisté žádosti ŠtítKlem 72a; jedna utrpenie sú odehnanie jedněm hřiechóm, druhá druhým ŠtítBes 186; k odehnaní protivných věcí RokJanB 308a; [dát jídlo] k požehnání a ode všeho zlého jedu diábla odehnani ŽídSpráv 220; med se vaří…pro odehnanj škodlivé věci Apat 30b ut expellamus; ║ kteréžto artikule k výstraze budúcím a k odehnani falše a lži aby těch súdcí mistr Jan…sepsal MladHusJ 43a refellere vyvrácení