otemněti, -ěju, -ie pf. (ipf. temněti); k temný
stát se temným, zatemnit se: již otemnyely jsú země domóv nepravedlných ŽaltWittb 73,20 (var. v. omračiti 1) obscurati sunt (fig.) zaplnily se množstvím domů; slunce otemnye a měsiec nedá své světlosti Mat 351 (Mt 24,29 sol obscurabitur; slunce bude temno BiblDrážď, sě zatmí ~Ol a ost.) se zatmí; otemnyelo jest jich [zlých] srdce MatHom 380 (srov. R 1,21; var. v. obtemněti) obscuratum est (fig.); ║ Otemnyeyta oči jich [nepřátel], ať nevidie ŽaltPod 68,24 (otmějte ~Wittb, BiblDrážď, otemněny buďte ~Ol, temny buďte ŽaltKlem, zatměte sě BiblBosk, ~Mik, zatměny buďte ~Pad, ať sú zatemněny ~Praž, pomračta sě ŽaltKap) obscurentur zahalte se v tmu. – Srov. obtemněti, otemniti sě, otměti