ottrženec, -ncě m.; k ottržený, ottrhnúti sě
odštěpenec, rozkolník: lidé, s větčí strany Rutenové nebo odtrżenczy, sektu Řekuov držíce, od víry křesťanské velmi vyvíjejíce a blúdíce AktaKost 78a schismatici, pod. t. 78b. Jen AktaKost
Za lat. schismaticus stč. též otřězanec, rozdělenec