píščělka, píščalka, -y f.; k píščěl
1. pišťalka, malá „píščěl“ (1): jenžto [sv. Pavel]…piſczalka přězvučná PasMuzA 302; Pyſſtyelku ten [ptáčník] sladcě zpěje KatoVít 65a; zdali nespievají s větší chutí…v piſſtelcze Čtver 100a; in sistris na piſſtialki VýklKruml 48b (1 Rg 18,6: s húslemi BiblOl, s pištbú ~Praž); ptáčník sladce piště na piſſtialku AlbnCtnostA 35b; uslyšíte zvuk trúby a piſſtielky a húslí a kobosu a žaltáře BiblPraž Dn 3,5 (píščaly ~Ol) fistulae; sambuce kobosu vel piſtielky bzových MamKapR 99b (Dn 3,5: v. pišěcový); v. též píščěl 1 ║ idraulum vodná piſſtialka SlovKlem 53a vodní varhany; nodatis faucibus angens (ligato ore, collo svázanými piſſtielkamy, t. hrdlem súživ gl.) GlosSed 185a hrtanem (s hlasivkami)
2. med. [v oku] malá píštěl, otevřené ječné zrno: Piſſtielka neb střiel jestiť dierka malá vedlé kořenu nosa, jejiežto širokost vnitřnie jest veliká; neb dokudž se dierka neukáže, nenieť piſſtialka neb střiel, ale otok LékSalM 241 fistula, pod. t. 243 a 280