přívuzenstvo, -a n.
též příbuzenstvo, -a n.
k přívuzný
jur. dědická posloupnost, příbuzenský vztah opravňující k dědickému nároku: z sutie dědiny z přívuzenstva trój póhon právo svědky RožmbA 58 (z příbuzenstva RožmbB)
Jen tento doklad
Sr. přívuzenstvie
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 2026-06-19, citován stav ze dne 8. 9. 2026).
