1. [o člověku] který prošel někudy za nějaký časový úsek: naděje hřiešných jest…jako pamět hosti jediného dne prziebiehlo (m. -hleho) BiblDrážď Sap 5,15 (prziebiehleho ~Ol, přemíjícieho ~Lit, pomíjejícieho ~Pad, pryč jde ~Praž) praetereuntis

2. [o události, časovém úseku] proběhlý, minulý: nevie przebiehlych věcí i budúcích BiblDobr Eccl 8,7 (v. přěběhlitý) praeterita; zázraky prorokové apoštolské dávno prziebiehle OtcA 83a gesta fuerant; přěpis té pře przebiehle BelA 163b; provecte etatis v prziebiehlem věku VýklKruml 7a (Gn 18,11: v. prodlúžený 1); těm przebiehlym věcem velmi rádi jsúce [tovaryši] HynRozpr 136a verloffen

3. průchodný, umožňující volný pohyb (odtok) skrze něco: aby kuože břitvú byla rozkrojena…, ať by mokrosti przebiehly próduch měly LékSalM 576

4. [o člověku] (v čem) zkušený, zběhlý: muž ve mnohých věcech pṙebiehly bude mnoho mysliti BiblLit Sir 34,9 (v. naučený 1) expertus; experientissimo nayprziebiehleyſſeho, najumělejšieho [přítele] VýklKruml 220a (2 Mach 8,9: z lepších a dóstojnějších přátel BiblOl, z větčích ~Pad)