přěstihnúti, -nu, -ne pf. (ipf. přěstíhati, -aju, -á, přěstihovati, -uju, -uje); k stihnúti
1. pf. koho [prchajícího] pronásledováním dostihnout, chytit: nemóže [Gedeon] przieſtihnuty utiekajících pro ustánie ComestC 128a persequi
2. ipf. koho (v čem) pronásledovat koho (čím), nepřátelsky vystupovat proti komu: Ezau slúžil Jakubovi, když ho jest przieſtihowal v hněvě ComestC 33b persecutus est; proč pán mój przieſtiha sluhu svého t. 150b; když…Nikanor przieſtyhowaſſe Judea po smlúvě učiněnéj s ním t. 270b (przeſtiehowaſſe m. -ſti- ~K); počěchu jiné [tj. křesťany Židé] tak těžce przieſtyhowaty, že všickni učenníci…rozběžechu sě po krajinách t. 358b; v. též přědstihnúti 3 ○ přěstíhanie n.: urozumě máti przieſtihany ve hřě, že po smrti otcově chtěl by panovati větší [syn] menšímu ComestC 29b persecutionem; sta sě veliké przieſtyhanye v křěščanech v Jerusalemě t. 358b; po dnech przieſtyehanye t. 234b ○ přěstihovánie n.: časa přědstihovánie uči [Ježíš] potřěbu vzieti…až by sě upokojilo przieſtyhowanye ComestC 331a persecutione; povolováchu [saduceové] kniežatóm kněžským na apoštolské przieſtyhowanye t. 354a. Jen Comest