přěstydký adj.; k stydký
velmi ohavný, nadmíru špatný: muž její byl tvrdý a przeſtydky a přezlobivý BiblOl 1 Rg 25,3 (přezlý ~Pad, nešlechetný ~Praž) pessimus; činili sú [Židé] skutky przeſtydke hněvajíce hospodina t. 4 Rg 17,11 (přešeřadné ~Lit, najhoršie ~Pad) ║ obořil jest jeskyni jeho a zlámal modlu przeſtydku BiblOl 3 Rg 15,13 (v. přěmrzutý 2) turpissimum nadmíru hanebnou, mrzkou. Jen BiblOl
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
přěstydký adj. nadmíru hanebný, špatný, odporný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.