1. co k čemu přičíst, připočítat, (za)počítáním přidat: židovka jemu dva zlatá lichvy k tomu přičtla NaučBrn 31; tu noc přičtú ke dni potomní ŽídSpráv 161

2. co komu/čemu odpočítat a přidělit: přičetl je [orudie] Sasabarovi BiblLit 1 Esd 1,8 (odčetl BiblOl) annumeravit; ze sta centnéřuov jeden centnéř každému pokladu přičtúce BiblPraž Ex 38,27 (počítajíc BiblOl) talentis … supputatis

3. co v co (celek) započítat, při(po)čítáním zahrnout do něčeho: ten vešken plat ať přičte v jednu sumu k zástavniemu platu ArchČ 21,396 (1475); tělesný a světský [člověk] chce přičten býti v počet křesťanské viery AktaBratr 1,291r

4. co komu spočítat hodnotu něčeho k uhrazení, „počísti“ 6: pakliť co uškodil anebo zavinil, to mně přičti BiblOl Phm 18 imputa

1. pův. jen v pas. koho (k) komu, s kým, mezi kým připočítat, přiřadit k někomu: kterýžto [Jidáš] přičten jest mezi námi EvOl 180r (A 1,17) connumeratus erat in nobis; spadl jest los na svatého Matějě, i přičten jest k jednomnádste apoštolóm BiblDrážď A 1,26 annumeratus est

2. co (skutek, stav, vlastnost ap.) komu/čemu přičíst, přisoudit něco někomu/něčemu jako původci, nositeli n. příčině: aby vám nebylo přičteno bláznovstvie BiblLit Job 42,8 non … imputetur

3. co komu k čemu přičíst něco někomu jako něco: viece k nevieře sú mi to přičtli ChelčOl 166v