1. co (sdělení), s větou obsah. dodávat, doplňovat, říkat jako doplnění n. reakci k předchozímu sdělení: též jsmy lidem pověděli [o možné hrozbě], přiříkajíce jim toto, aby se proto do tří dní … opatřili ArchČ 8,151 (1474); tu jest Prokop zase svój odpor položil … I tu přiříká Jan písař: … Též zase Prokop přiříká, že… ArchČ 18,407 (1479?)

2. koho podněcovat svými výroky k přijetí něčeho: vy [Jan z Rožmberka] nás za též [přijetí královské koruny] prvé žádali a přiřékali (přiřekali ed.) a my toho nikdy od sebe neodstrkovali ArchČ 6,78 (1471)

3. jur. (o úředníku ap.) co komu přiznávat, přisuzovat: roboty, dvuor … Michalovi přiřiekajíce a přisuzujíce [purkmistr a konšelé] ArchČ 28,113 (1438); JKMt pánuom Dubským toho manstvie v této mieře neodřieká ani přiřieká ArchČ 4,277 (1473)

4. jur. (o úředníku ap.) s větou obsah. komu určovat, stanovovat, ukládat něco: přiřiekajíce [purkmistr a konšelé] ortelem naším plným … strýcóm sirotka svrchupsaného, aby oni toho sirotka … v svú moc vzěli ArchČ 26,17 (1439)

5. „přiřiekati sobě“ co přisvojovat si, nárokovat si: ktož žaluje na druhého, že vezme jemu jeho sbožie, ješto jich každé sobě k manství přiřieká PrávSasE 33r; ktož sobě co jiného přiřieká nežli boha, ten činí proti bohu po pravé pravdě PrávSasE 136v

6. co, s inf. komu přislibovat, slibovat něco: seznal [Kropáč], že Mikulášovi žádných peněz nepřiříkal, a proto o tu věc Kropáč nemá odpovídati, než slíbil li jemu co Kropáč, hleď jeho právem Půh 2,446 (1415); milá paní, poněvadž mi to přiříkáte toho dále nevynášeti, tehda vám to poviem HynRozpr 124r

7. s větou obsah. komu zaručovat něco: vám slovem naším královským a tiemto listem přiříkáme, že muožete svobodně a bezpečně … sjeti ArchČ 6,63 (1486)

8. jur. co (listinu ap.) za co, za jaké prohlašovat, právním výrokem uznávat: však i takové [tj. s méně pečetěmi] kvitancie páni súdí a za jistotu přiříkají TovačA 65r; poněvadž list celý a nevyvazený se ukazuje …, páni ten list za pravý a mocný přiříkají Půh 5,109 (1484)